Jak si zapamatovat anglická slovíčka a nezapomenout je

Nová slovíčka zapomínáte, protože se s nimi setkáte jednou a pak už je nikdy nemusíte vylovit z paměti. Chcete-li si slovo zapamatovat, naučte se ho ve skutečné větě, napište s ním vlastní příklad, místo opakovaného čtení se z něj vyzkoušejte a během několika dalších týdnů se k němu párkrát vraťte, pokaždé s delším odstupem.

Nic z toho nevyžaduje zvláštní talent. Stačí malý zvyk, který můžete opakovat každý den. Metoda popsaná níže zabere asi patnáct minut denně.

Proč nová slova mizí

Když slovo čtete a rozumíte mu, máte pocit, že se ho učíte, ale ve skutečnosti trénujete hlavně rozpoznávání (recognition): slovo poznáte, když ho vidíte. K použití v řeči nebo v psaní potřebujete vybavování (recall): slovo musíte najít v paměti, bez jakékoli nápovědy. Vybavování je těžší a sílí jen tehdy, když ho cvičíte.

Je tu ještě druhý problém. Mnoho studentů sbírá slovíčka jako dlouhý seznam: reluctant, překlad a nic víc. Takto uložené slovo nemá žádné vazby, takže k němu v paměti nevede žádná cesta. Slova, která si pamatujete dobře, jsou spojená s mnoha věcmi: se situací, se zvukem, s pocitem, s jinými slovy, která se obvykle objevují vedle nich.

Metoda má proto dva cíle: dát každému slovu několik vazeb a cvičit jeho vybavování, nejen rozpoznávání.

Krok 1: Učte se slovo ve větě, ne samostatně

Když narazíte na nové slovo, uschovejte si i větu, ve které se objevilo. Porovnejte tyto dvě poznámky:

• reluctant = neochotný něco udělat
• reluctant: „He was reluctant to lend me his car after the accident.“ (Po té nehodě mi nechtěl půjčit auto.)

Druhá poznámka ukazuje tři věci, které první skrývá:

• Je to přídavné jméno, které popisuje člověka.
• Následuje po něm to + sloveso (reluctant to lend, reluctant to admit).
• Má připojený důvod: něco se stalo, a proto teď nechce.

Zvláštní pozornost věnujte malým slovům kolem nového slova. Depend se pojí s on, interested s in a v angličtině se říká make a decision, ale do your homework. Taková slovní spojení (kolokace) často rozhodují o tom, zda věta zní přirozeně, a lépe se pamatují jako celek: učte se take a break, ne samotné break. Frázová slovesa jako give up a look after jsou krajní případ: celé spojení znamená něco, co jednotlivá slova samostatně neznamenají.

Pokud je slovo sloveso, všímejte si i jeho tvaru. Věta She has lived here since 2019 používá čas present perfect, a když nové sloveso vidíte v celé časové konstrukci, snáz ho později správně použijete.

Krok 2: Napište jednu větu o svém životě

Teď napište novou větu, která platí pro vás:

• „I'm always reluctant to speak English on the phone.“ (Vždycky se zdráhám mluvit anglicky po telefonu.)
• „My brother is reluctant to try new food.“ (Můj bratr nerad zkouší nová jídla.)

Osobní věta funguje lépe než věta z učebnice, protože slovo propojí s něčím, co dobře znáte: s vaší prací, rodinou, městem. Navíc včas odhalí chyby. Když napíšete „I'm reluctant for speaking“, přijdete na chybu teď, kdy vás nic nestojí, a ne až na poradě.

Pište stručně. Jedna jasná věta je lepší než tři složité.

Krok 3: Místo opakovaného čtení se zkoušejte

Tento krok většina studentů vynechává, a přitom je ze všech nejdůležitější. Opakované čtení poznámek působí produktivně, ale jen při něm poznáváte slova, která máte přímo před očima. Místo toho si odpověď zakryjte a zkuste si ji vybavit:

• Od významu ke slovu. Podívejte se na „neochotný něco udělat“ a řekněte anglické slovo.
• Od slova k významu. Podívejte se na reluctant a vysvětlete ho vlastními slovy, bez poznámek.
• Doplňte mezeru. „He was ________ to lend me his car.“ Které slovo se hodí a jaká předložka po něm následuje?

Špatná odpověď není ztráta času. Právě snaha si vzpomenout, po které následuje kontrola odpovědi, paměť posiluje. Pokud je pro vás slovo pokaždé snadné, zkoušejte se z něj méně často. Pokud vám stále uniká, zkoušejte se z něj častěji.

Krok 4: Rozložte opakování v čase

Zopakovat si slovo desetkrát za jeden večer je mnohem méně užitečné než ho zopakovat několikrát během několika týdnů. Pokaždé, když se k němu vrátíte právě ve chvíli, kdy začíná blednout, vybavit si ho vás stojí trochu úsilí a vzpomínka pak vydrží déle než předtím.

Přesný vzorec nepotřebujete. Dobře funguje jednoduchý rozvrh:

1. 1. den: naučte se slovo a napište svou větu.
2. 2. den: jednou se z něj vyzkoušejte.
3. Přibližně o týden později: vyzkoušejte se znovu.
4. Přibližně o měsíc později: vyzkoušejte se znovu.

Pokud slovo nevíte, vraťte ho na začátek. Pokud ho při opakování po měsíci víte bez potíží, nejspíš ho už umíte. Dál ho používejte, když mluvíte a píšete.

Krok 5: Použijte slovo ve skutečné situaci

Slovo se stane vaším, když ho použijete ke skutečnému účelu. Během několika dní poté, co se ho naučíte, zkuste:

• Použít ho ve zprávě nebo e-mailu: „I was a bit reluctant to ask, but…“ (Trochu mi bylo nepříjemné se ptát, ale…)
• Říct ho nahlas, když popisujete svůj den, třeba jen pro sebe.
• Všímat si ho při čtení a poslechu. Jakmile slovo máte v poznámkách, začnete ho vídat všude a každé setkání s ním je opakování zdarma.

Patnáctiminutová denní rutina

Když kroky spojíte, denní lekce vypadá takto:

• 5 minut: nová slova. Přidejte tři až pět nových slov, každé s původní větou a jednou vlastní. Méně slov naučených pořádně je lepší než dlouhý seznam, který zapomenete.
• 8 minut: opakování. Vyzkoušejte se ze slov, která jsou na řadě dnes. Nejdřív odpovězte, pak zkontrolujte.
• 2 minuty: použití. Vyberte jedno dnešní slovo a použijte ho ve zprávě, v poznámce nebo nahlas.

Pět nových slov denně, která si udržíte, dá za rok dohromady přes tisíc. Rutina funguje, jen když u ní vydržíte, proto ji udělejte tak malou, aby nikdy nebyl důvod ji vynechat.

Shrnutí

• Zapomínáte slova, která umíte jen rozpoznat. Cvičte jejich vybavování.
• Učte se každé slovo ve větě a všímejte si malých slov kolem něj.
• Napište s ním jednu pravdivou větu o svém životě.
• Místo opakovaného čtení se zkoušejte a opakování rozložte do týdnů, ne do hodin.
• Během několika dní použijte slovo k něčemu skutečnému.